PRO VÝVODU
Duch Boží vede k pokání, k lásce, k čistému smýšlení, k chápání synovství a nakonec ke službě.
Na začátek je možná vhodné říci verš: "Popírat neviditelné, nepoznané, je jako popírat pramen řeky." K Synovství můžeme poznamenat, že: "Moudrý zná ruku toho, který jej bije" /Dobrá setba; 2014/. Pevně věřím, že nejen bije, ... ale i s ním žije. Tak nějak funguje synovství ve vztahu k Bohu. Zaznívá zde, že Bůh je osobní, činný, milující a spravedlivý.
Zdá se, jako by cílem Boha bylo nejen synovství, ale mnohem více. To už, ale milý čtenáři, musíš hledat sám. Vždyť i to, že patříme Bohu,
je už samo o sobě velký zisk. Pokud ale patříme Bohu, není možné, abychom
nebyli zkoušeni, vychovávání. Právě to více, než co jiného, dokazuje
Existenci boží. Také není možné být nepodobný člověku Božímu,
kolik jich jen bylo.
Snad pro tu slávu a tento zázrak boží je lépe být pronásledován pro
spravedlnost. Proč být
vysvobozen, proti svému svědomí? Na našich souženích se asi osvědčuje a zjevuje existence Boží.
Pokud není soužení a je pokoj, člověk boží se modlí, hledá dobré, hledá Boha.
Učí se nové věci, zvěstuje víru, učí se žít. Pokud je ti čtenáři více
než 40 let, víš, že to je umění.
Bůh ať je nejenom učitelem, ale učitelem i Původcem (Vývodou). Nechť nás dokáže vyvádět z DILEMAT v našem rozhodování.
Pakli-že dokáže s lidmi jít a učit, nést život a službu, je zajisté hoden většího
pojmenování. Jeho charakter se blíží Otcovství. Pakliže to zjistíte, můžete ho ve světě nazvat Pánem.
(aktualizovánno 2015, napsáno v roce 2013).